Umami, zažila jsem se synem. On to měl z toho, že chodil do školky v cizině, kde byly děti poměrně zvlčilé (na české poměry) a tiše mluvící dítě by nemělo vůbec šanci.Po nástupu do české 1.třídy s tím byl problém než si učitelé zvykli, že není nevychovaný ani zlobivý, jen má prostě hlas velmi výrazný a je ho slyšet víc než české děti.Jednu dobu to bylo náročné, on mluvil prostě pořád a stačilo jet tramvají nebo metrem a všichni okolo si vyposlechli, co má na srdci. Celkem se to s věkem utřepalo, je velmi extroverní, ale svůj temperament realizuje jinak. Ted´mám spíš problém já, když spolu mluvíme nebo někam jdeme,říká mi: už zase máš ten svůj průvodcovský hlas" Být Tebou, tak bych se nebála, ono se to věkem srovná.