Nosiči vody, domestici. Myslím, že nejkrásnější a pro mně nejvíc vystihující případ je naprosto neuvěřitelná práce Petra Sagana, mistra světa v cyklistice a nejlépe placeného cyklisty současnosti a mimochodem primárně sprintera, který ji odvedl v prospěch Romana Kreucigera v předpolsední etapě letošní tour. Kdo viděl tenhle závod, tak pochopí co to vlastně znamená a o co jde.
Jinak řečeno ač jsou i závodníci na které se mockrát v karieře nejede, tak profil, druh závodu a forma prostě v družstvu vyrekrutují toho nejvhodnějšího pro daný závod a tomu tým pomáha. Proč? Protože díky fyzikálním zákonům je silniční cyklistika, přestože to tak nemusí vypadat, kolektívní sport. A tým vyhrává, když jeho jezdec vyhraje.
Líbit se to někomu nemusí, ale bylo to tak za dob závodů míru, a kromě úplně dřevních dob cyklistiky, tak vždy.