Když jsem měla takhle malé děti, byly pro mne návštěvy v cizím prostředí vždy trochu stres, moc jsem si neodpočinula, protože jsem se snažila mít jejich "škodění" pod kontrolou, nejhorší to bylo tam, kde už nebyli na malé děti zařízení - ubrusy, nezabezpečené bazény atd.

Párkrát ke škodě došlo, vždycky jsem nabízela okamžitě finanční náhradu (mohu si to dovolit), vždycky bylo odmítnuto, dál už jsme neřešili.
Jen jednou jsem na náhradě trvala velmi vehementně (venkovská usedlost tety mé kamarádky, majitelka pro mě byla cizí paní, kterou jsem viděla poprvé v životě v den příjezdu) a nakonec přijata byla, neodjížděla bych s dobrým pocitem, kdybychom tam za sebou zanechali škodu.