Nevzpomínám si, kdy jsem jela na návštěvu někam, kde bych si netroufla poprosit hostitele o cokoli. Řešit co je kde zvykem mi přijde divný. Já například nenabízím kafe. Tedy nabízím, ale protože ho sama nepiju, často si vzpomenu pozdě a "předběhne" mě manžel. Nepotrpím si na formality. Čas od času se zeptám, zda někomu něco neschází. Většina návštěv se u nás může obsloužit i sama.

Myslím, že snad do 3 let dcery jsem s sebou na výlety i návštěvy tahala "její" jídlo, a to právě pro případ, že by v nabídce nebylo něco, co by jedla. Známí, kamarádi a i v restauracích mi to ochotně ohřáli.

Neřeším, že když vím, že přijdou malé děti, dělám i jídlo, které většina dětí jí. Nejčastěji brkaši s omáčkou, která se dá podat bez masa a třeba s kolínky. Neočekávám, že tohle budou dělat všichni. Vážně ne.