Bouřko,

vidíš to. A já, abych nemusela vařit zvlášť dětem, tak jsem od začátku skoro nesolila, koření, bylinky a různá dochucvovadla jsem nikdy ani nepoužívala, jedla jsem to, co holky a zjistila, že mi to tak chutná víc. Ono to tedy začalo už bramborama kdysi, jediné, které mi chutnaly, byly na loupačku, nesolené, jen samotné, vajíčko také nesnáším osolené, i hranolky v Mekáči si žádám (a dostávám) nesolené atd., tak to mám asi v sobě...

A zůstalo nám to doteď, kdokoliv u nás jí, tak si dosoluje, a to i ve chvíli, kdy já mám pocit přesolenosti.

Ale když nepočítám ty svoje "výstřelky" s bramborama, hranolkama a vajíčkama, co jsem jedla nesolené už před dětma, tak to u nás začalo právě s tím vařením pro děti.

Jo a je fakt, že občas pak někde nastal problém, že když holky dostaly běžné jídlo, že ho nechtěly, protože na ně mělo asi příliš výraznou chuť....

Teď už je nejmladší více než 10 let a není to tak moc dlouho, co teprve začaly výraznější, zejména ostřejší, chutě vyhledávat. Do té doby byl vrcholem výrazné chuti jemný kečup .