Do termínu mi zbývá sotva 3,5 měsíce a mám z toho fakt panickou hrůzu. Oba předchozí porody zpětně vnímám jako zpackané (i když první tedy ještě jakžtakž šel, druhý byl masakr), ač byly naštěstí oba rychlé a bez komplikací. Ale čím víc vím, co čeho zase jdu, tím je to horší... Bojím se komplikací, nedávno jsem dokonce chlapovi brečela, co když to se mnou nebo s malým špatně dopadne Těch možných komplikací je tolik, tak strašně moc se toho může v minutě po**** :( A ještě víc než komplikací se bojím bolesti - co si budeme namlouvat, všechny známe jaké to je a co to dovede s tělem udělat Když si to představím, dělá se mi fyzicky úplně špatně. Sice se mluví o tom, jak je před porodem důležitá psychická pohoda a připravenost, ale ono se to jaksi hůř realizuje, než povídá. Našla jsem si dokonce i soukromou PA, tak jsem zvědavá jestli se mnou něco zmůže (i když to moc nadějně nevidím), ale stejně se modlím, aby malý zůstal příčně a mohli jsme na císaře.
Prosím pěkně, povzbuďte mě trochu. Mám pocit, že do doby, než porodím, nebudu mít jednu klidnou minutu, už se mi ty horory dokonce promítají i do snů... Nejradši bychom už měli synka u sebe a tuhle hrůzu za sebou.