Dík.
Hele manželovo babička (96 let) nazývá silný slepičí vývar "koutěcí". Když jsem se jí ptala, co to má znamenat, tak říkala, že slepičí polívka se podávala rodičce po porodu "do kouta". Rodilo se v koutě, tj. mimo dosah ostatních členů domácnosti kromě pomáhajících žen. Mě se to moc líbilo. A myslím, že hodně lidí mělo hezká manželství, rodiny šli víc "dohromady", jak říkává babička. A opravdu nepotřebovaly do takových věcí zasvěcovat děti. Děti byly venku nebo vedle. Nikdy se necouraly za mámou. Ověřeno svědectvím člověka, který tu dobu pamatuje. Dokonce ani hned po porodu nechodily děti za mámou, máma dostala "koutěcí" polívku a musela odpočívat.

Víš, mě tady zaráží, jak moc se kolikrát řeší každý doslova prd, maminky ostřížím zrakem střeží, aby jejímu bobánkovi někdo neřekl křivého slovíčka, ale na druhou stranu by byly některé schopné připravit dítěti takový zážitek. Porod zkrátka je bolestivá záležitost, takový kde si maminka s úsměvem lebedí v nafukovacím bazénku a povídá si s ostatními a jen tak mimochodem z ní vyleze miminko asi nebude většinový model, že.

Můžeš dítěti stokrát vysvětlovat o co jde, ale nikdy nikdo nemůže zaručit, jak si to dítě v sobě zpracuje a jak to v sobě bude vnímat. Zajímalo by mě, kde ti lidé berou jistotu "stmelení" rodiny, jistotu, že bude mít sourozence rád, že nebude mít třeba strach ze sexu (u starších dětí, zejména dívek) a další věci. Co to má dítěti vlastně dát?