Přesně o takovém nadávání na "hekárně" mi kdysi vyprávěla máma. Pokoj plný rodiček v 1. době porodní, dovolávání se maminek a nadávání ve stylu "Haj*l jeden, já už mu nikdy nedám!". Nic proti verbálnímu ulevování si v "hodině sta ku*ev", ale tohle nechápu doteď.

Prsty jsem dětem nepočítala. Podstoupila jsem tak podrobná ultrazvuková vyšetření, že by odchylky byly bývaly vidět už tehdy.