Podle mě děláte maximum. Chápu, že je mu smutno, obzvlášť jestli se doma nepodílel na domácích pracích tak je to pro něj o to těžší, protože přišel nejen o ženu, ale i o hospodyni tudíž i o pohodlí a nicnedělání. Jak to už píší výše, jde o citové vydírání. Pokud by mu bylo smutno po milované bytosti, tak většinou ten člověk moc nekomunikuje a utápí se ve smutku, moc nejí. Obzvláště pokud už je třeba v důchodu a nemá kam chodit do práce, nemá kamarády, žádný životní cíl. Určitě by ale nevyhrožoval sebevraždou, pokud by to chtěl udělat, tak to udělá a ne že bude volat jak mu je zle a že se mu chce skončit. To je psychické vydírání. Hlavně musíte myslet na sebe a své rodiny, protože je otázkou času, kdy Vás to "vysaje". To že nedrží diabetickou dietu plus zanedbává ostatní zdravotní problémy je jeho rozhodnutí. Tím už takovou pomalou sebevraždu páchá. Možná bych zkusila podle finančních možností mu zkusit zajistit paní na úklid třeba jednou týdně, že by mu vyžehlila a uklidila - pračku si určitě zvládne zapnout sám a pověsit prádlo. Jídlo mu občas nosíte, co vím já tak většinou přes sociálku se dají zařídit obědy dovozy domů. Co se týče nákupů, je možné objednat v dnešní době přes net nákup a doručit až ke dveřím. A Vám se to tím také ulehčí a mu ubydou důvody ke stěžování. Je hezké se o člena rodiny takto postarat, ale on to na druhé straně nemá právo zneužívat.