Delete, chapu. Ja se hlavne najezdila sama, ale to neni ta podstata.

Moje "zivotni filozofie" je ta, ze v urcite casti zivota jsem rodic, protoze jsem chtela a vlastne mela to stesti, ze se mi to podarilo. A to rodic se vsemi konsekvencemi a povinnostmi, ktere vlastne za povinnosti nepovazuju. Tak to mam ja.

A vlastne si prozivam "opetovane" detstvi s kazdym ditetem. A vyhovuje mi, ze nechtely nikde pobyvat, ze byly nejradsi s nami, rady jezdily s nami atd atd, coz uz jsem popsala.
A to i kdyby to znamenalo, ze uz "potom" nic nenajezdim nebo si neuziju a ze mi eventuelne zbytou jen sny, co bych mohla kdyby. Na stesti nejsem ten typ, ktery by litoval, ze si neuzil, protoze mel deti. Proste si najdu neco jineho. Krome toho to, co jsem chtela, jsem v zivote presto dosahla, takze si nemam na co stezovat.


Ale to je zas jina diskuze.