No a co, že ví? Já nečekám, že ve všech hovorech se synem sehraji roli gurua a přinesu zásadní informaci jeho života jako první Prostě žvaníme. Zakladatelka má nějaké pochybnosti, jestli její syn ví (a věřím, že ne všechny děti vědí), tak holt v rozhovoru zmíní, ví, neví, případně vysvětlí a je to. Připomíná mi to takové ty manévry některých lidí na pláži, jak se převléknout, "aby to nebylo trapné a nic nikdo nemohl vidět". Je to většinou mnohem nápadnější a veselejší, než když si člověk prostě stáhne plavky a vezme suché.