Stalo se to mý mámě, reagovala s vděkem, nabídkou peněz, které jí byly vymluveny, pak nasedla do pendolína a paranoidně na to kafe 1/4 hodiny zírala(někdo mi tam mohl plivnout, otrávit mě..), pak ho vypila, chutnalo jí a nakonec se skoro styděla za to, že hledá v lidech to horší.

Co bych udělala já, to nevím, v 5.30 nebývám vzhůru. Takže si můžu myslet, že bych nebyla podezíravá a měla bych radost z toho, jak jsou lidi hodní a ekologičtí..

Jenže..ještě nikdy nikdo mi nedal kafe