Volně navazuji na debatu o "divné rodině".
Co podle vás znamená "nezapadat do průměru"?
Osobně nemám pocit, že by existovala nějaká rodina nebo i jednotlivec, který by vždy a ve všem zapadal do nějakého "průměru" (ať už ho definujeme statisticky nebo jinak).
Přijde mi, že se dá všude najít něco, co lze označit za "menšinové" (počet dětí, vlastnictví pračky, místo, kam se chodí "kakat") a něco, co je zcela průměrné a všední.
Jen mizivé procento lidí si udržuje i v dospělosti pubertální touhu po vymezení se vůči všemu a všem; pokud někdo něco dělá "méně obvykle", buď skutečně věří tomu, že je to tak správně, vyhovuje mu to nebo možná podlehl nějakému "trendu", v každém případě to dělá primárně kvůli sobě a ne proto, aby tím nějak oslnil/šokoval "průměrného" občana.
Překvapuje mne, kolik lidí řeší zapadání do průměru.
Je to nějak žádoucí být vždy a ve všem průměrný - za předpokladu, že to lze, což podle mého názoru nelze - nebo z "nezapadání" v nějaké jednotlivosti vyplývají určité sankce (nemyslím to, že si o tom někdo něco myslí, neboť to je čistě jeho věc)?