Idea rovnoprávnosti a rovnosti všech lidí má výrazný kořeny v křesťanství - jak ve filozofický, tak v praktický rovině. Ovšem nejen v něm. Myšlenka všeobecných lidských práv se prosazovala většinou navzdory tehdejším církvím, katolickým, ale i protestantským a samozřejmě pravoslavným, nesla v sobě velkou dávku sekularismu a požadavek oddělení církve od státu. Princip individualismu se s křesťanským pohledem na svět a lidstvo tak úplně neshodoval.

Postavení žen v křesťanským světě bylo vesměs do poloviny 19. až poloviny 20. století formálně dost bídný, právo manžela manželku mlátit bylo omezovaný postupně a různě rychle, většinou to začínalo omezováním, že bít ji smí, ale nesmí ji přitom vážněji zranit - na mnoha místech Evropy i USA několik generací nazpátek.

Protože někdejší pohled na vznik kapitalismu a jeho souvislost s protestanstismem (ve smyslu, že protestantská morálka byla základem kapitalismu) se přehodnocuje spíš na vztah opačnej (rodící se kapitalismus se stal základm "protestantský" morálky), může bejt i otázkou, nakolik svět dnešních lidských práv a občanských svobod vychází z křesťanství a nakolik dnešní křesťanství vychází ze světa utvářenýho lidskýma právama a občanskýma svobodama...