Zdravím
Asi tu už toto téma bylo, ale ráda bych si o tom popovídala aktuálně.
Už delší dobu sleduji, že rodiče dětí nezdraví a ani neodpoví na pozdrav. Dříve ve školce, nyní ve škole. Fakt mi to mrzí. Zajímal by mě důvod a opravdu nemám odvahu ani náladu se jich zeptat přímo. Určitě to není tím, že by mě neslyšeli. Co jsem to začala pozorovat, dávám si fakt záležet na jasném a zřetelném pozdravu. Není to ani tím, že by nevnímali a zaobírali se něčím jiným, není to u konkrétních lidí jednou/dvakrát, ale vždy. Naposledy dnes, když jsem vyzvedávala dceru za školy, přišla jsem k družině a stála jsem od jedné maminky dceřiny spolužačky 0,5m, říkám "dobrý den", jen zvedla oči a nic. Ignorace. A to se všichni rodiče známe už z předprázdninového pikniku, který škola pořádala, abychom se seznámili, i děti. Bylo to fajn. Její dcerka si 1.9.sedla vedle naší(obě mají shodné netradiční jméno a ještě si jsou podobné), tak jsem si říkala, že super, má hned kamarádku. No nemá, protože naší nerozumí(vada řeči/vývojová dys), takže už se s ní nebaví. Jo, připadám si, jak když píšu do Bravíčka, ale fakt mi to mrzí a zajímal by mě možný důvod.
Děláte to někdo taky, že záměrně nezdravíte určité lidi, které vídáte pravidelně? Proč?
Může to být vadou, kterou dcera má? Jinak je přátelská, pořád by dělala/kupovala někomu dárky atd.... Nebo působíme namyšleně? Jako "socky?? Já si fakt nejsem ničeho vědoma. Myslím, že jsme šedý průměr.
Díky za pochopení a prosím o odpevědi bez ironie.