Simiki, druhá světová válka byla v navigaci pravěk. Většinou v letadle ležel na břiše člověk, v ruce mapu a popis trasy, koukal v prvý řadě na tok řek, pak taky na železniční tratě, velký města a případně kopce a hory. Kde jsou, v podstatě akorát odhadoval. Často platilo, že víc hlav víc ví, ale spásný to taky nebylo. A až do konce čtyřiačtyřicátýho, pokud se nepletu, startovali v noci, takže to bylo hlavně citem a zkušenosti, že trefili nad cíl.