Á, zrovna potřebuju vymyslet nějaký dar pro manžela...

Kdyby mi syn dal mýdlo ve tvaru dinosaura, samozřejmě mu pěkně poděkuju, a dám ho k používání na umyvadlo, protože vím, že se moc líbil jemu, tak aby z něj i on měl radost, tak aby si ho užil.

Hodně recyklujemee, vyměňujeme a darujeme do bazarů. takže do koše letí jen rozbité věci. Třeba když dostanu hrnek co není vyloženě hnusný ale pít bych z něho nechtěla, použiju ho jako květináč. Jeden jsem dokonce používala jako nádobu na WC štětku a i bych ustála, kdyby k nám dárce přišel a divil se.

S dětmi je to v pohodě, obrázek nebo výrobek si vystavím na nástěnku, kterou obměňuju. Horší je to s příbuznými, kteří slídí, jestli danou věc používáme a vnucují, že ji máme používat víc, protože je úplně perfektní. Nebo nám koupí něco velkého a úplně mimo vkus. V rodině jsme o tom mockrát mluvili, ale to je jak mluvit do dubu, takže pro jistotu se snažíme dát na dar tip předem.
I když mi dítě chce něco dát a zrovna neví, poradím mu.