To víš že může zvládnout něco zahrát... může hrát i velmi dobře, pokud se bude snažit. Ale když tu vůli ani talent nemá, tak výsledky ani nadšení moc nebudou, nicméně pokud je to forma terapie, tak já bych tlačila, metodou cukru a biče. Když to nepojme jako zábavu, tak jako povinnost a nediskutovala bych.
Na výkon (spíše pokrok) bych se neorientovala, ale trvala bych, aby třeba půl hodiny denně cvičil... (nebo jinou dobu nebo nějak jinak, prostě tak, aby to splnilo ten terapeutický účel).