Dcera se tak lehce, pomalu a nenápadně tu na den, tu na dva stěhovala ke svému příteli, který má svůj byt v 18ti. Byla v maturitním ročníku na gymnáziu, o tom, že se nám to moc nelíbilo psát nemusím. Přítele známe, v tu dobu spolu chodili víc jak rok. Dva měsíce před maturitou jsem ji měla doma zpátky - zjistila, že servis od maminky je servis od maminky. Potřebovala mít klid na učení a na domácnost neměla čas a energii ... Po maturitě se vrátila do bytu zpátky, nájem platí přítel celý, ona se z brigád a z kapesného od nás podílí na nákupech jídla. Teď odchází studovat na VŠ do jiného města a říká, že spolubydlící, co se právě v tuto stěhují od rodičů jsou strašně nesví ... tenhle krok má ona a i my už třičtvrtě roku za sebou a zpracovaný.