Nebojte se, jde to...Mám 4 holky (8,6.4 a necelé 2 roky) a tu nejmladší jsem rodila ve svých 43 letech. Ne že by to bylo plánované a pozitivní výsledek na těhotenském testu mě vyděsil opravdu hodně. Ale nedokázala bych zabít své vlastní dítě, které se hlásí k životu. Moc důležitá pro mě byla opora ze strany manžela a širší rodiny. Moc jsem si v tu dobu přála seznámit se s někým, kdo něco podobného prožil a kdo by mě povzbudil, že to jde. A snad právě proto reaguju na váš dotaz. Narodila se nám zdravá krásná holčička - sluníčko celé rodiny. Její sestry ji zbožňujou a my si život bez ní už nedokážeme představit. Ano, je to někdy náročné a vím, že i bude.
Ale člověk stejně všechno neošéfuje, ani sebelepším plánováním. Sama pocházím z rodiny se 4 dětmi a právě moji sourozenci jsou pro mě velkým obohacením. Tak doufám, že i moje děti budou stát při sobě a pomáhat si navzájem tak jako to zažívám já. Držím palce!