Můj muž po sobě text většinou nepřečte, zvlášť delší, nikdo jiný už vůbec ne. Dys poruchy podědily i děti, nejstarší měl povolený od 2. ročníku střední školy notebook, do té doby si kopíroval sešity kamarádů (mému muži psaly za dávných dob přednášky kolegyně přes kopírák). Syn má za sebou vysokou školu a to i přes "negramotnost" vůči své vlastní osobě a přesto, že si v !páté třídě všechny sešity podepsal Davyd Příjmení. Studuje dál, u toho pracuje, ve firmě už si zvykli, že výstupy k zákazníkům mohou jít jen přes "cenzurovaný" text, to co se týče pravopisu. Dělá v oboru, kde rukou psát nepotřebuje a třeba nákupy mu buď píše přítelkyně nebo si je přeťuká podle slovního zadání do telefonu.