třídění oblečení dělám, protože musím, vytvořím vždycky na netriviální dobu ještě větší chaos, pak to nějak poskládám a okamžitě zapomenu, podle jakého klíče.
Hlavní si pamatuju, případně popisuju krabice a tašky.
Došla jsem tak daleko, že děti nechám vyzkoušet pár nejdůležitějších kousků a pak už jen poměřuju podle kusů oblečení, o kterých vím, že dětem jsou.