Nehoda naštěstí ne, ale nepřiměřená reakce na nepříjemnou situaci jo. Jsem přecitlivělá až hrůza, na spoustu negativních zážitků mám fyzické reakce, bolesti břicha, opary taky. Už se mi to teda dlouho nestalo, ale občas jsem taky nekontrolovatelně vylítla, klepou se mi ruce a nohy, takový vnitřní třas. Jednou se do mě obula ženská, co mě úplně bezdůvodně začala nadávat, že její dítě diskriminuju u prolézaček, protože točím jen své děti, že jsem měla zastavit i tomu jejímu (asi ročnímu!), ale nepožádala mě o to, jen pořád mluvila jakoby k holčičce, to není hodná paní viď "lucinko" atd. Já to chvilku nekomentovala a nechala se buzerovat, pak jsem se jí snažila vysvětlit, že cizí dítě neposadím na z mého pohledu pro něj nebezpečný kolotoč. Že si ho pak může točit, až se děti vystřídají. Děti na to koukaly a otevřené pusiny. Pak mi ruplo v kouli a začala jsem na ni sprostě řvát, co si to dovoluje, mě tady napadat. Sprostě lítala jen kr..a, jinak nic, byly tam děti, to jsem se aspoň trochu ovládla, ale nedokázala jsem ovládnout to nutkání na ni fakt nahlas řvát. I když jsem sama sebe viděla, že se chovám jako magor, tak jsem to nedokázala zastavit. Děti si to pamatovaly ještě dlouho a tu ženskou poznaly i jednou ve městě a pak mi řekly, hele mami, to je ta paní, jak si na ni řvala. Mě bylo fyzicky špatně ještě půl dne.