Já, místo abych se snažila před máminým příjezdem dostat domácnost do jakéstakéhos stavu,jsem podlehla mámení lesa a vydala se po dvou letech na houby, protože jestli syn zase lehne, tak už nejspíš nebude šance. Mastňácky jsem se přes ves dovezla k lesu, i tak to byl fyzický výkon, jsme v dolíku, lesy všude do kopce a pěkný krpály, batole bylo nutné neustále poponášet, ještě že to má 9kg i s botama. Jinak houbaření s dvěma prcky teda adrenalin, motali jsme se akorát na jednom plácku a i místo hub hlídala hlavně pažravou dcérenku, co strčí do tlamy vše, na co přijde. Staršiho to po chvíli přestalo bavit a vyl, že chce k rybníku lovit ryby (s batoletem se odmítam přiblížit k vodě na míň než 100m, kachna se tam chce hned vrhat po hlavě, porodila jsem dvě vydry). No zažitek k nezaplacení, něco jsem si ale přinesla. Plus 2kg kaštanů, co teď budou ouplně všude...