Setkala jsem se se dvěma:
jedno byla kolegyně v práci. A byla jedním z důvodů, proč jsem z práce odešla. Vydržela jsem tam tři roky. Někdy to jde v práci řešit tak, že toho člověka neposloucháš - např v kanceláři si vezmeš hudbu do sluchátek... Já ale učila v MŠ, tak tam by to neprošlo
Druhá je tchýně - omezuji setkání na minimum, přehazuji to na děti a na manžela. Děti ji mají rády, pro manžela je to furt matka (i když ho to taky vyčerpává a jejich vztah je chladný). Snažím se na ni reagovat jen neutrálně. Nepouštím se do kontroverzních témat - to může být ale úplně cokoliv... Když se cítím úplně vyšťavená, jdu něco dělat (umýt WC, zalít květiny, pověsit prádlo... A občas (zatím asi 3x za 20 let)mi buchnou saze. To pak křičím, mlátím do věcí a pod. Naštěstí manžel je se mnou a chápe mě. Tchyně je zlý, nespravedlivý, manipulativní a negativní člověk. Myslím, že to bude i díky depresi nebo jinému onemocnění, ale lékaře odmítá. Chodí si jen k tomu, který jí předpíše léky, které ONA chce (hrstě lexaurinů). Občas ji s manželem zdrbene a je nám lépe - je to ubohý, ale pomáhá to.