Klidek...Jediny darek , ktery jsem mela, tricko pro dceru, jsem uz dnes rano predala - nic se ji chudince nehodilo k sukni . Pro me je kupovani darku tou prijemnejsi strankou zivota - v porovnani s placenim dani, utirani podlahy, uceni se s pubertackou, navsteva tridnich schuzek, pohovor se sefem... Na kupovani darku musim mit tu spravnopu naladu a pak si to uzivam. Ted mi to prijde jeste moc brzy, do takove nalady se dostavam tak na konci listopadu, zacatkem prosince. A nakupuji pouze detem a rodicum knizky, to me bavi. S manzelem si darky proste nedavame, proc? To, co potrebujeme, si koupime a vic nepotrebujeme. Vanoce jsou krasne a jake si to udelas, takove to mas. Tohle ja proste nechapu, ze to pro lidi znamena stres.