Přidat odpověď
Holky, děkuji za reakce. I když mě informace moc nepotěšily. Vypadá to, jako bych měla mlčky trpět to, že neřekne kam jde, kam dává prachy, a my tři máme žít z toho, co si uráčí pustit?
Máme společné konto, kam posílá ty peníze, tam jsou navedeny trvalé platby, kdyby se rozhodl jeden měsíc neposlat (nebo kdyby byl jen dlouhodobě nemocný, a poslat nemohl čistě technicky - neznám jeho PINy, nemám přístup k jeho účtu), tak z mé výplaty pak zůstane pár tisíc na jídlo pro tři dospělé lidi , je tam navedeno plno pojištění (jeho životní, penzijní, auto, chata - to jsou jeho věci), tak nemám ani šanci to zrušit, ne bez něj.
prostě jsem v pasti, a je blbé, že až ty peníze mi otevřely oči.
Jestli má ženskou-no myslím, že úplně paranoidní nejsem, ale to že poslední dva roky nápadně ochladl není jen můj výmysl. Tráví čas někde po práci, chodí na výlety po horách "s kolegy", pak se přeřek, že to byla vlastně jen jedna kolegyně...což by mi nevadilo /(ano až tak jsem blbá), kdyby nebyly záhadné telefonáty, které dřív chodil vyřizovat do jiné místnosti a podle hlasu to kolega rozhodně nebyl, a nyní už jen típne s tím, že to je neznámé číslo a to prý nebere, a je vidět, jak je pak nervozní, a moc kecá, chce to zamluvit...prostě ho příliš znám, než abych dělala že se nic neděje.
Ptala jsem se ho rovnou, řekl že nikoho nemá. Na otázku, jestli by to přiznal, kdyby měl, řekl, že nepřiznal.Měl plno "praktických" důvodů, proč s námi netráví čas, ale to jsou zástupné důvody.
Takhle, rozumím tomu, že se hledá, že stárne, že si chce něco dokazovat, fitko, zbroják, flirt.
Ale musím opravdu všechno snášet, a čekat, až se večer vrátí z "fitka" s dlouhým blonďatým vlasem na svetru?
Nejsem protivná, bavíme se, smějeme se, je mi s ním dobře. Ale trápí mě jeho "druhý život", a to, že je tak zbabělý, že o tom mluvit nechce. Zapírá. Dělá ze mě vola.
Mě to hrozně bolí, trápí, buší mi srdce, pláču celé dny, nejím...opravdu to musím vydržet?
Předchozí