No, ale pak se nabízí otázka, proč ty neteře tu tetičku vůbec vyhledávaly.

Z povinnosti, protože by "nikdo neměl zůstat úplně sám"? To přece není tak úplně zavrženíhodná pohnutka. Nevím, zda bych se dokázala na někoho takovýho úplně vykašlat, ale člověk, kterej je chaotik a nedbá na sebe, by mi začal vadit přesně v okamžiku, kdy by mě to začalo nějak zasahovat.

Pak je další otázka, nakolik by třeba to "měli bychom jí pomoct s úklidem" vycházelo ze skutečného pocitu, že jí chceme pomoct, nebo spíš z toho "co by řekli lidi, že jsme se na ni vykašlali".

Tipuju spíš to druhý. A upřímně řečeno, pokud by to nebyl někdo, ke komu bych měla vřelý vztah (třeba tetička, která se mnou jako s dítětem blbla, nebo která byla na mě vždycky hodná, ale ke stáru se jí trochu pomíchaly kolečka), tak bych možná taky podlehla pocitu "že bych měla", ale nebavilo by mě to a míchalo by mě to. A možná bych se taky na ni aspoň trochu zlobila, kdyby mě její nedbalost stála nějakou práci navíc (i když by to zčásti byla i "moje vina", že bych k ní pociťovala nějaké povinnosti, třeba povinnost jí uklidit, kterou bych de facto neměla (i když já bych teda zrovna TUHLE povinnost asi moc nepociťovala )