Bouřko, ale ti rodiče se často i ptají, jestli opravdu tuhle barvu, dítko trvá na tom, že jo, ale oni ho stejně pořád přesvědčují na tu svojí...někdy i dítko rezignovaně podlehne a otráveně prohlásí, že teda jo, ale je vidět, že nadšené fakt není...jinak já následným scénám předcházím tím, že se ptám, jestli opravdu tuhle barvu a jestli je to jeho poslední slovo, že potom už to měnit nepůjde...a i když se nám náhodou stalo, že potom trošičku zalitoval, tak obvykle prohlásil, že tedy příště koupíme zase modrou a bylo to