Přidat odpověď
Moje dcera takhle malovala na pětiletou prohlídku nějakou postavu. Namalovala krásnou princeznu se spoustou podrobností - oči, uši, obočí... a když jsem se mezitím starala o její roční sestru, tak přes hlavu a půlku trupu namalovala závoj. Před tříletou prohlídkou zase dokázala říct svoje jméno a příjmení, jméno ulice a dokonce číslo popisné. Na otázku, kde bydlí, odpověděla u doktorky " S maminkou a tatínkem."
Obě dcery provedly stejnou věc ( každá tedy jindy). Probudily se v noci, evidentně z nějakého snu a dožadovaly se velmi vehementně bačkůrek. Když jsme se zeptali proč je potřebují, tak odpověděly :" Na nožičky."
V autě jsme poslouchali CD jedné skupiny, která zpívala písničku o nějakém rozmarném zemanovi, který se nestaral o svoje poddané. Na dotaz, jestli dcera ( tehdy asi 9 let) ví, kdo to byl zeman, tak odpověděla :" Přece prezident."
Starší dcera je spíš takový ten tichý, klidný typ, ale občas něco provede. Jednou někam zašantročila klíč od skříně - problém byl v tom, že skříň už byla hodně stará a náhradní klíčky se nedaly sehnat. Poměrně vytočená jsem jí sdělila, že má velký průšvih. Upřela na mě své pomněnkové oči a odpověděla :" Ale já jsem malinká, já můžu mít jen malý průšvih."
Předchozí