U nás jede:
starší kousek:
"Mami, máš mě ráda?"
"Jo to víš že tě mám ráda."
"To je dobře, já se mám taky rád."
(napoprvé pobaveně očekával co já jako na to, po mé odpovědi, že je to dobře, protože mít se rád je důležitý už to občas jedem jen tak, jako takovou rodinnou etudku )

mladší má klasický:
Nemáte mě rádi, jste na mě zlí, kdybyste mě měli rádi, nenutili byste mě chodit do školy, čistit si zuby, převlíkat se, koupili byste mi kilo TNT....

Oba jsou teda už puberťáci, ale tohle je spíš takový vzájemný špičkování,
když si starší stěžoval, že má narozeniny blbě v létě, takže je slaví většinou někde pod stanem a jako dárek dostane tak maximálně mimořádnej příděl čokolády, tak jsem mu vysvětlila že je to JEHO chyba, protože JÁ jsem si ho naplánovala hezky na březen a za to, že se někde tři měsíce coural teda vážně nemůžu....

Ale teda zarazilo mě - ty zakazuješ wifinu za průpovídky?
Já jí zabavuju v okamžiku, kdy zjistím, že nic není hotovo a pánové leží celý den u svých mobilů. A je to teda trochu trest i pro mě, takže to dělám dost nerada.