Asi je to přesně to, co jsem potřebovala- vyrovnat se s tím. Pravda je, že jsou mnohem horší věci.. Nějak se to muselo přenést i na Terezku - zatím jsme skoro dva týdny bez nehody, ale nechci to zakřiknout..
Doufám, že budu mít pevnější nervy až to zas přijde.
S psycholožkou mám bohužel protichůdnou zkušenost, když jsem se s ní chtěla poradit, bylo mi naznačeno, že jsem hysterická a že v tomto věku (3-4 roky) je to prý normální..
Přeji všem dobrou a ničím nerušenou noc.
Katka