"Nez jsem prisla na rodinu, nemela jsem zadny moralni problem s hlidanim vnoucat prarodici. Az tady mi bylo vysvetleno, ze za sva ocekavani bych se vlastne mela stydet, nemela bych ocekavat nic, po rodicich se hlidani vlastne nesmi chtit, jen pokud se sami nabidnou a nemelo by to vlastne ani byt hlidani, ale jen prijemne traveni casu s vnoucaty (servis zajistuji rodice). "

Girili, no a to je fundament. VYZADOVAT od kohokoli, vcetne prarodicu, neco jako samozrejmost, je ponekud a to dosti bezohledny. Neexistuje zadna povinnost vnoucata hlidat, kdyz se to rodicum hodi. Ale pochopitelne to vetsina prarodicu s radosti dela.

A v tom je ten rozdil. Prarodice si odvychovali svou varku, a generace prarodicu za slozitejsich podminek, nez generace dnesnich matek. Ne kazda babicka mela nekoho, kam by deti posilala na prazdniny, o cestovani s vnoucaty nekam k mori vubec nemluve, zaskoceni pri nemoci (nase matky pracovaly, protoze mely nas hodne mlade) a tak dale a tak dale. Ale to je uplne jedno. Kazdy to ma jinak a prevazna vetsina si v rodine vychazi vstric ruznym zpusobem, ackoli to zadna povinnost neni. Tady jde o ten vychozi bod, ze babi muze byt vdecna, ze smi deti hlidat a vyzvedavat a opecovavat.