Liško,
njn, jsou prostě takový lidi. Mojí mámě se reálně neděje vůbec nic špatnýho, je zdravá, má kde bydlet, co jíst, může si přivydělávat, i nějakej ten společenskej život má... ale pořád je to málo, vždycky je na tom něco špatně, někdo se má líp a tak.
Ovšem pozor, že se někdo má podstatně hůř není relevantní. To nevidí.
Ono to v určitý míře je normální a dělá to skoro každý, protože jsme holt čeládka věčně nespokojená, jenže v tý produktivní podobě to k něčemu vede - v tom permanentním pasivním fňukání to konstruktivní není vůbec a strašně to otravuje.