Kudlo,
no tak ještě jinak.
Když se zeptáš, jestli je fajn mít v rodině dobrý vztahy, asi ti většina lidí odpoví, že je to fajn.
Ti, co je nemaj, by je nejspíš mít chtěli.
Ale ty tu otázku kladeš prostě divně, s tím uvědomováním a "děláním něčeho pro někoho", fakt to působí účetnicky, jak psala Liška.
Rodina, to jsou různý lidi, a ti si buď sednou nebo nesednou. Případně si nesednou úplně ve všem a nějak v tom musí balancovat, pokud se nechtějí pořád dokola dohadovat a něco si vyčítat/předhazovat.
Mně přijde normální dělat určitý věci automaticky - třeba s tím posíláním pohledů. Moje nebožka babička ráda dostávala pohledy, takže každý z kamarádů, co někam jel dostal adresu a posílal babičce pohledy. My (jako rodina) jsme jí je posílali taky. Dneska posíláme pohledy oběma babičkám a nehraje v tom žádnou roli to, že jedna si syna brala na procházku s kočárkem a jedna ne - jako že bych si řekla "tys mi nevozila kočárek, tak ti pošlu houby s octem". TOHLE se ti snažím vysvětlit. Že nějaký hlídání nebo nehlídání v těch vztazích nehraje žádnou roli.