Kat, ja chapu. Nejspis to pochopis, az sama budes v babickovskem veku. Mne se zas zda sejdrem to "normalni" ocekavani od babicek a vyjadrovani rozcarovani, kdyz to nevyjde dle prani mlade rodiny. A to ne jenom to hlidani a brani sebou na dovolenou atd atd.

Ona totiz ta role BABICKY neni ta jedina, co si kazda zenska v tom babickovskem veku preje mit a plne ji uspokojuje. Zivot duchodem nekonci, a neni to vubec zadne sobectvi. Pokud slouzi zdravi, ma kazdy narok na to si zit po svem. V tom "po svem" samozrejme je zarazena a jeste k tomu hlavne rodina vcetne vnuku, ale ne jedine. Proste kazda babca ma pravo si rozhodnout, do jake miry tu opevovane "vztahy" chce budovat a priklarslovat a jakym zpusobem, a kde ji zbyde prostor na jeji vlastni sny.

Nekdo, jako napr. ja, ma stesti na fantasticke deti, ktere mne jako babicku v tom podporuji a jsou srozumeny s tim, ze jejich deti jsou jejich deti a zadne naroky na muj cas si nedelaji. S vnoucaty se stykam, kdy se to hodi, kdy ma kazdy chut a ruznym zpusobem, vsechny miluji povidanky pres skype a ruzne jine technicke prostredky. Na dovolenou jezdi s vlastnimi rodici, kteri konecne na ne po celem roce prace maji cas a chteji si S VLASTNIMI DETMI neco zazit, zrovna tak, jak jsme to delali my. Ja s nima nejezdim, protoze nechci - to je jejich prilezitost byt jako rodina pohromade. Muzou pobyt u mne, kolik maji chut, spolecne s dalsimi sourozenci a jejich rodinami, jak to jde. Zbytek prazdnim se resi ruzne, ale nevyzaduje se od nas babicek deti obstaravat.

Nikomu z nas neprijde, ze by nkoho o neco sidil.