Val se musí rozhodnout, že chce změnu, uvnitř, přesvědčivě, cítit tu energii, až přijde ten okamžik, tak to udělá. To kolikrát stačí, aby se začaly kolem ní dít věci jinak, ten aktivní postoj uvnitř, sebekázeň, i když se zatím úplně nezhmotní do velkých činů. Ale jsou to drobnosti, znamení, ale když je bude chtít vidět, tak je uvidí, a chytí se jich (pro duchovní znamení, pro pragmatiky jsou to příležitosti). I když k vlastní změně nemá v tuhle chvíli dost sil a neví přesně, co tou změnou má být, tak to své rozhodnutí musí nechat dozrát. Dá se tomu taky říct, že je to víra v život a sebe. že tenhle malý čin povede k výsledku, i když ona zatím nevidí ty navazující kroky.