Já jako rodič té kamarádky vůbec nevím, jestli bych se o tom dověděla a věděla, že dítěti na hračce tak strašně záleží.

Pokud jo, tak bych se asi snažila ji nahradit, ale měla bych z toho tak trochu pocit, že je to "navíc" a kvůli dobrým vztahům, protože přece nemůžu odpovídat za všecky věci, který si ke mně domů někdo přinese. Kdyby to po mně ale matka dítěte CHTĚLA, tak by mi to bylo dost nepříjemný. Naproti tomu kdyby tu hračku zničilo moje dítě, tak bych tu odpovědnost cítila větší. Toho psa vidím trochu jako vis maior.

Jako matka POŠKOZENÉHO dítěte, která má povědomí o celým tom pozadí, jak ta hračka byla milovaná a koupená za vlastní kapesný, tak bych ani minutu neuvažovala a letěla koupit novou (a ta verze s nemocnicí se mi líbí).