Přidat odpověď
maargitt,
no právě, není to klasická Montessori, takže ten režim tam je...a jak píšeš, i ty pauzy jsou organizované, což právě v klasické Montessorce skoro není. Tam máš ranní elipsu a pak výkladové chvilky pro menší skupiny (většinou podle ročníku, kdy ostatní pracují samostatně). No a pak ty výchovy.
V běžné Montessori není potřeba přestávek v učení, protože dítě si udělá pauzu kdykoliv to potřebuje, přičemž klidně může v "hodině" hrát hru, číst si zcela mimo výuku, protáhnout se...
No a v tomhle režimu prostě děti s poruchou pozornosti fungovat nemůžou. Přesně, jak píšeš, často se zasní, pozornost se snadno rozptýlí, je nutné je často k činnosti vracet...a na to je potřeba ten malý kolektiv, aby se to dalo ukočírovat, případně ten asistent, protože v jednom člověku ta větší skupina ukočírovat nejde, ale je ti dost k ničemu Montessori pedagogika jako taková.
Montessori prvky, jestli dobře chápu, tak u vás především práce na pomůckách, je prostě něco jiného. S pomůckami operuje i činnostní učení, které já hodně využívám v běžné třídě. Pro děti s poruchou pozornosti je dobré i zážitkové učení, proto třeba ten Waldorf, který je asi nejvíc multisenzoriální z těch metod, co se o ně víc zajímám. Ale holt Waldorf je specifický, takže i když je pro mnohé děti tou nejvhodnější alternativou, mnozí rodiče ho nedají (jako třeba já).
Pro mě byla Montessorka především o týdenním plánu a naprosto rozdílné náplni těch plánů i v rámci jednoho ročníku. Učitelka nemusela řešit žádné házení aktovkami nebo židlemi, protože každé dítě mělo náplň činnosti podle svých potřeb a schopností a právě vytvoření plánu dítěti tak, aby mu sedl, bylo to nejpodstatnější a nejnáročnější pro učitelku. Měla jich ve třídě 15 - 20 od první do páté třídy, byly vedle sebe dvě takové třídy propojené společnou místností, plus k tomu učebna na angličtinu, kam chodily děti podle ročníků z obou tříd (to byl snad jediný pevný bod, kromě té jedné velké pauzy pro malé a dvou pauz pro velké). Každé dítě pracovalo podle toho svého plánu, občas se na nějakou činnost sešly v rámci třídy skupinky podle ročníků, občas něco dělaly obě třídy společně, ale nevím o žádných problémech s chováním v době vyučování. Jen ten druhý rok byly nějaké problémy v družině, kterou měly Montessorácké děti oddělenou, kde byla vychovatelka, co se jim to snažila příliš organizovat. Tak tam některé starší děti zvyklé si svoje činnosti organizovat samy prý "zlobily".
Předchozí