To jsou všecko věci, které se dají vypnout. Představ si, že jsi třeba svědkyně jehovova a vánoce neslavíš, a je to . Jako dítě jsem neměla ve své moci proti té mašinérii protestovat, takže nijak extra v lásce ty svátky nemám. Ale teď jsem svým pánem, uklizeno bych měla ráda (ale stejně nějak nemám kdy), ale kdyby mi to bylo jedno, nikdo by mě nemohl donutit to udělat. Obchodům se vyhýbám, nakupuju v nich jen potraviny a drogerii, vše ostatní včetně dárků z e-shopů. Televizi nemáme, reklamy jinde si nevšímám, napeču trochu cukroví, aby měly děti do škol(k)y a i doma si mohly kvalitně mlsnout, a aby to tu vonělo. Udělám vánočku, černého kubu, bramborový salát a lososa. Povymýšet, vybrat, objednat a zabalit dárky, to tedy zabere fůru času, ale dělám to ráda - pro lidi, které mám ráda. Stromeček zdobíme furt těmi stejnými ozdůbkami už asi deset let, trendy jsou mi lhostejné.

Akorát tedy většinu prázdnin strávíme u mé rodiny, je to daleko, cesta je náročná, zvlášť s dětmi. Jenže právě proto, že je to daleko, můžeme tam jet, jen když je delší volno. Zrovna letos jsou strašně krátké.

Jaké si to kdo udělá, takové to má. Po duchovní stránce jsme spíše neznabozi, zbytek rodiny nic a já sama prožívám spíše než křesťanský svátek slunovrat.