Simi, ať už sis tu přečetla cokoliv, já ti věřím.
Ano, bohužel je ojedinělé najít člověka, s kterým je to sdílení tak maximální. Taky jsem měla, ale kamarádka mě nakonec nechala v krizovém období, bylo to nefér, a přesto mi ještě dlouho chyběla. Pak už si na vztahy dávám pozor, nejsem tak přístupná a každý má svoje (rodiny, práce a tak), takže už nic podobně intenzivního jsem nezažila a asi už nezažiju. I to život.
Ale podle toho, jak píšeš, mám dojem, že snad úplně ztracené to být nemusí. Ještě teď, v bodobí vánoc, Simi, všichni jsou naměkko, třeba to i ty zveličuješ anebo ona právě "jen" nestihá, a třeba má taky takový pocit a chybíš jí zase ty.
A možná to jsou řeči, já totiž taky věřím na takový ten pocit.. instinkt ti napovídá..