Na to "dotahování intelektem" bacha - u staršího syna nás poslali do PPP až v páté třídě - tam nás dořvali, proč tak pozdě, pak se paní omluvila - syn je těžký dysgrafik a dysortografik, ale čte. Do té páté třídy to prostě "načetl" a nějak stíhal. Strašně špatně se s tím pak už pracovalo, vyrobil si svoje "kompenzační pomůcky" a když ty přestaly fungovat, bylo zle. Jako dneska dobrý, má vystudovanou techniku a s berličkami typu, že nesmí psát bez podpory editoru ani ve firmě a z firmy nesmí jeho e-mail odejít, aniž ho někdo přečte funguje a je spokojený. Jeho o 10 let mladší bratr je jak jeho jednovaječné dvojče se zpožděním, tam jsme s tím začali pracovat mnohem dřív, přestože ve škole neměl v té době ještě žádné problémy. Zatím je na gymplu a na rozdíl od svého bráchy je schopný i po sobě přečíst text psaný ve stresu a vypadá to, že nebude muset maturovat s notebookem. I když srovnám sešity z 1-3 třídy, jsou úplně stejní, stejné chyby, stejné problémy. Jen tady jsme to nenechali "vyhnít".