Tak to je ale snad taky logický, že komu se zadařilo, je spokojen a komu ne, tak není, a že to vychází z povahy těch lidí. To přece není žádnou výsadou emigrantů, tak jednaj lidi všude na světě.

A taky ne každej utíkal "za svobodou", ten, kdo měl představu těch pečenejch holubů bez práce, tak nejspíš ostrouhal, ale ta představa byla nereálná od počátku.

To, že se našli i lidi, kteří nepráskali, a že nebyly cenzurovány VŠECHNY dopisy, ale jen některý (ale nikdy jsi nevěděla, jestli to nebude zrovna ten Tvůj), to je pro Tebe známkou, že se vlastně nic nedělo?

"No, a nechtela jsem primo napsat, ze krome USA bych uz nikdy nechtela zit v CR. Kamaradu mam dost, ale to k spokojenemu zivotu nestaci. Nelibi se mi, jak se zmenily lidske vztahy a co lidi povazujou za dulezite. Aneb penize nejsou vsecko."

Hm, a oni jsou snad v Čechách nějací jiní lidi než jinde na světě? Trochu mi to připomíná ty lidi z úvodu Tvého příspěvku, kteří jsou věčně nespokojení. Já v ČR žiju a rozhodně si na lidské vztahy nestěžuju ani nemám pocit, že by se změnily k horšímu (jistěže nejsou vždycky idylické, ale to nebyly NIKDY a NIKDY taky NEBUDOU, a slušných lidí se dá najít pořád ještě dost).