Monty,
an, je to zájem, který ale vyšel z něčeho. Spousta dětí má zájmy, kterým se věnuje roky, ale nikdy v nich nedosáhnou znalostí a dovedností takových, aby si toho někdo všimnul. Prostě je to baví, tak to dělají. Pokud ale dítě v nějaké oblasti za velmi krátkou dobu převyšuje dospělé osoby, tak musí být pro tuto oblast nadané, jen zájem nestačí. To, co vidíme navenek, je projevem toho nadání.
A právě přístup, že tady o žádné nadání nejde, je jednou z příčin, proč nadané děti zůstanou nerozpoznané. Jenže ono to nadané dítě na biologii potřebuje v biologii (prvouce, přírodovědě) jiný přístup, stejně jako dítě nadané na matematiku potřebuje jiný přístup v matematice, a dítě nadané hudebně také neuspokojí běžná výuka hudební výchovy.
A na druhou stranu, ne každé nadané dítě ty znalosti má, protože ne každé nadané dítě vyrůstá v podnětném prostředí pro tu svou oblast nadání. Nevšimne si toho rodič, protože má jiné zájmy, nevšimne si toho učitel, protože dítě se dlouho neprojevuje nijak nadstandardně. Ale pak se třeba na druhém stupni dítě dostane do rukou učitele specializovaného na tu oblast, a najednou to dítě začne vynikat, protože během krátké doby dožene a překoná své okolí....bez nadání se i při sebevětším nadšení tohle nestane.
Ostatně, můj muž se na prvním stupni jako nadané dítě neprojevoval, přesto je to geniální (ano IQ nad 160) matematik z rodiny geniálních matematiků. Jeho nadání se začalo projevovat až ve chvíli, kdy matematika přestala být o počtech. Nikdy matematice nevěnoval volný čas, snad až na matematické olympiády, přesto jsou jeho znalosti a schopnosti úplně někde jinde, než ty moje. Přitom já jsem byla ta, kdo prošel matematickou třídou a matematikou jsem se bavila, takže jsem jí věnovala i ten volný čas. Jistě, i já mám nějaké to nadání, ale u mě je to mnohem víc o tom zájmu. Ten nadaný je tu prostě on
.
A stejné je to i s tou biologií. Bez toho nadání by S. nikdy neměl ty znalosti, které má, protože by neměl šanci ve svém věku pojmout jejich podstatu.
Jinak pak jsou ještě mimořádně nadané děti a to je zase úplně jiná kategorie. Asi jako ten kluk, co jeho maturitu řeší osobně ministrině školství. Takových je opravdu hodně málo a přitom i ti klidně můžou zůstat skrytí. Stačí dysfázie, neschopnost vyjadřovat myšlenky a k tomu nezkušená nebo prostě pitomá učitelka.