Myslím, že zakladatelku trápí nejvíc ten nezájem. Že ani tak nejde o to, jestli je to dárek za tisíce nebo za desetikorunu, ale to, že máti se ani nesnaží zjistit, co by si vnučka přála. Že nemá přehled, co by dítě chtělo je celkem logické, ale zájem typu - chce knihy, nějaké šperky, kosmetiku - by projevit mohla. A jít to sama koupit, když je schopná se pohybovat i myslet. Tento přístup se mi moc nelíbí, dle mého je to prostě nezájem o druhou osobu...