Film Na Hromnice si doma pouštíme každý rok na Hromnice..já ho miluju A taky 50x a stále poprvé a spoustu dalších... Filmy od Poledňákové jsou poplatné tehdejší době, primabalerínu s ostrými lokty by tehdejší publikum asi nedalo, radši ať je to tak, že i baletka z Národního má stejný starosti a nálož jako my všichni..Já pokaždý!!!! brečím u scény na hrobě babičky,mně taky babička umřela, ještě než jsem se narodila a taky se mnou děda chodil na její hrob..Jinak za sebe jsem nikdy nechápala Annin militantní tón směrem k budoucímu tchánovi, dva dny po příjezdu.. o tom úklidovém a zavařovacím šílenství ani nemluvě..