Na kroužek jezdí děti ze školky školkovým autobusem, na oběd se zase vrací. Je to o lidech a vstřícnosti, s dosavadní asistentkou fungoval výborně, náhlá změna asistentky, která mu vysloveně nesedne, je mínus. Je možné, že se bojí a že je to obtěžuje. Ale když my hledáme řešení, jsem rozčarovaná z toho, že klidně řekne ne - to může jen tak? Kdyby syn měl ADHD, taky může říct, že na kroužky chodit nebude? Kde je ta hranice? Vím, že si nic nevybrečím, chci za něj bojovat, proto zjišťuji situaci a možnosti...