Libiku,

já Tvou mamku z ničeho takovýho nepodezírám, neboj.

Ale ta situace, jak ji popisuješ, přece nevyplynula ze zlý vůle. Ta holka, co zůstala v tom baráku, toho asi měla na hrbu sama dost (jestli to dobře chápu, tak ten strýc zemřel předčasně a ta holka byla velmi mladá).

Situace to jistě musela být velmi nepříjemná pro všechny zúčastněné, ale přijde mi to jako "vis maior", za kterou nikdo nemoh a nejsem si jistá, zda by byla řešitelná by sebelepším právním ošetřením (jediný, co mě napadá, by bylo předmětný dům po smrti onoho bratra prodat a peníze rozdělit mezi Tvou maminku a tu pozůstalou dceru, případně v tom ještě zohlednit to, že Tvá maminka bude pečovat o ty rodiče).

Ale jak by to bylo eticky, prodat sirotkovi střechu nad hlavou? Nejsem si jistá (a nečerti se, já vím, že by to Tvoje mamka neudělala, přemýšlím nad tím jen z hlediska té "papírové spravedlnosti" a toho, jestli by se to krylo se spravedlností "pocitovou".)