Ale on si nebral hypotéku na něco, co nebylo jeho - nebyl by si ji vzal, kdyby to jeho nebylo.

Předpokládám, že asi nějaká rodinná rada proběhla (ale nevím to), umím si představit, že v roli té sestry řeknu "hele, já se o ten barák absolutně nejsem ochotna starat, ale taky si na něj tudíž nečiním žádnej nárok, vem si to ty, brácha, i s chlupama, tj. s tím, že to celý zajistíš a pak to bude taky celý tvoje."

Evidentně se vyšplouchnuta nijak necítí.

Bylo by lepší zvolit řešení, který by vlastně nevyhovovalo nikomu, jen proto, že by to bylo papírově SPRAVEDLIVÝ?