Myslis to dobre. Chces synka chranit, obavam se ale, ze se tocis v kruhu. Chlapec ti nedokaze davat dostatecne najevo svuj vdek za vsechno, co pro nej delas - pochopitelne vzhledem k PAS. Jenze ty potrebujes byt pochvalena za to maximum, co delas. Ale nedostava se ti toho od otce ditete ani ostatnich. A proto to tvoje sevreni, nedokazes otevrit naruc a pustit ho ven, sama o nem rozhodujes jak nejlepe to umis. Rozumim ti. Pokud by pobyt zvladl, najednou by se ten skleneny poklop rozpadl a pripadalo by ti, ze uz te nepotrebuje. A musela bys hledat pro sebe jine cile, zmenit dosavadni. To by bolelo. Nemas poradnou oporu krome maminky, v tom vidim problem. Najit novy smer, zacit se spolu s osamostatnovanim synka zamerovat na sebe bude tezke. Ale neboj se ten krok udelat, mas jenom omezene sil, ted je.synek maly a kocirujes to i kdyz unavena. Ale jak dlouho jeste? Pripust si predstavu, ze to zvladne. Mozna 2 dny, mozna ani to. Dovol mu odjet...